F-35 je podle Spojených států aktuálně nejpokročilejším stíhacím letounem na světě. Bylo vyrobeno již přes 1 200 kusů letounu, který je v provozu ve více než 20 zemích světa. Evropské státy však přehodnocují své nákupy stíhačů F-35 kvůli obavám o strategickou autonomii a snaze posílit svůj vlastní obranný průmysl.
Mezi další faktory patří obavy o vliv a spolehlivost USA v důsledku politických třenic, jako jsou požadavky prezidenta Trumpa na výdaje na obranu zemí NATO a obchodní politika, které vedly k obavám z omezeného přístupu ke kriticky důležitému softwaru, upgradům a součástkám.
K odklonu od letounů F-35 přispívá i neustálý nárůst nákladů, změny v prioritách obranných výdajů a přehodnocení vojenských potřeb, jak je patrné například z rozhodnutí Španělska zrušit jejich nákup.
Strategické a průmyslové faktory
Technologická a průmyslová suverenita jsou významnými důvody, proč se některé země rozhodly nekupovat F-35. Některé evropské státy, jako je Španělsko a Francie, upřednostňují rozvoj vlastního obranného průmyslu a technologické základny. Nákup amerických F-35 by je učinil závislými na amerických dodavatelských řetězcích a mohl by potlačit vývoj jejich vlastních programů pro výrobu letadel nové generace.
Obavy z chování americké administrativy
Americký politický vliv a obchodní politika Trumpovy administrativy znepokojily mnoho Evropanů a dokonce i věrného spojence USA Kanadu. Napětí vzrostlo kvůli požadavkům na zvýšení výdajů NATO na obranu a obavám z cel zavedených současnou americkou administrativou, což vedlo k negativní reakci na americké obranné systémy.
Obavy ohledně kontroly USA a mýtického „kill switche“ znepokojily některé z případných kupců amerického letounu. Existují obavy ohledně „monopolu na udržování provozu“ letounu F-35, kdy USA kontrolují software, upgrady a provozní data, což jim potenciálně dává nepřímou kontrolu nad operacemi spojenců prostřednictvím jejich schopnosti omezit přístup k dílům a údržbě. Někteří evropští spojenci USA se obávají, že by budoucí americké administrativy mohly v případě krize přerušit podporu F-35, což by jejich flotily učinilo neefektivními.
Švýcarsko, Španělsko se už od F-35 odklánějí
Švýcaři podepsali v roce 2022 dohodu o nákupu 36 stíhaček F-35A v rámci amerického rámce prodeje vojenského materiálu do zahraničí (Foreign Military Sales – FMS). Dohoda byla prezentována jako kontrakt s pevnou cenou v hodnotě přibližně 6,25 miliardy dolarů. Nicméně začátkem tohoto roku Washington informoval Curych, že smluvní podmínky umožňují úpravy cen na základě výrobních nákladů. To znamenalo, že Švýcarsko by kvůli rostoucím cenám energií a surovin muselo doplatit dalších 1,3 miliardy dolarů.
Švýcaři se bránili s tvrzením, že podepsaná smlouva je právně závazná, což mezi oběma stranami vytvořilo nepříznivou atmosféru. K této kontroverzi přispělo i to, že USA uvalily 39% clo na švýcarské zboží, zejména luxusní hodinky a kávu. Švýcarsko poté nařídilo komplexní přezkum nákupu F-35, který by mohl zahrnovat snížení počtu zakoupených F-35, nebo prozkoumání alternativního nákupu letounů, pravděpodobně od evropského výrobce, jenž by nahradil jeho stárnoucí flotilu letounů F-18.
Španělsko se začátkem srpna rozhodlo odstoupit od nákupu stíhaček F-35 a místo toho se zaměřuje na evropské alternativy, jako je Eurofighter Typhoon, nebo budoucí systém Future Combat Air System (FCAS).
Rozhodnutí bylo údajně motivováno snahou upřednostnit investice do evropského průmyslu a obranné autonomie a strategickými obavami ohledně americké kontroly nad technologií F-35 a budoucími modernizacemi.
Trump reaguje na odchod zemí z programu
Prezident Trump na summitu NATO v Nizozemsku kritizoval Španělsko za to, že se nezavázalo k novému plánu aliančních výdajů na obranu ve výši 2 procent HDP, přičemž 1,5 procenta HDP by mělo být vynaloženo na vojenské položky a dalších 0,5 procenta na bezpečnostní investice, jako je infrastruktura. To nepochybně přispělo k rozhodnutí upustit od F-35 jako náhrady za své stárnoucí letouny Harrier. Společnost Lockheed Martin již dříve uvedla, že F-35 je pro Španělsko jedinou skutečnou možností letounu s krátkým vzletem a přistáním.
Problém u severního souseda
Kanada už léta váhá s dohodou o koupi letounů F-35. Ottawa předběžně odsouhlasila nákup 88 letounů F-35, z nichž se již zavázala koupit 16. Zbývajících 72 kusů je však předmětem mnoha debat.
Obchodní spory s USA spolu s cly zavedenými prezidentem Trumpem a jeho výzvami učinit z Kanady „51. stát“ vyvolaly bouři napětí mezi oběma sousedy.
Loni na jaře, krátce po nástupu k moci, premiér Mark Carney nařídil přezkum nákupu od společnosti Lockheed Martin za 27,7 miliardy dolarů. Carney, který vyhrál dubnové volby i díky slibu, že se postaví americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, požádal vojenské představitele o přezkum v březnu.
Zástupkyně kanadského ministra obrany Stefani Becková 7. října přesto prohlásila, že se armáda připravuje na přílet amerických stíhaček F-35, a to i přes pomalý postup vlády v této aktivitě.
Co je Future Combat Air System?
FCAS (Future Combat Air System) je rozsáhlý evropský program nové generace bojového systému, jehož jádrem je stíhací letoun 6. generace, vyvíjený společně Francii, Německem a Španělskem.
Cílem je nahradit současné stíhačky Dassault Rafale a Eurofighter Typhoon zhruba kolem roku 2040 a vytvořit propojený systém bojového ekosystému. Programu se účastní následující firmy: Dassault Aviation (Francie) – hlavní vývojář pilotovaného letounu, Airbus Defence & Space (Německo, Španělsko) má na starosti integraci systémů, datová propojení a bezpilotní komponenty. Safran + MTU Aero Engines vyvíjí motor nové generace a španělská Indra má na starosti senzorové systémy a elektroniku.
Projekt je řízen společně ministerstvy obrany tří států (Francie, Německo, Španělsko) s rovnoměrným rozdělením práce a financí. Vzlet prvního stroje se očekává okolo roku 2029-2030.
Zdroj: National Security Journal, BAE
Autor/Licence fotografie: F-35, U.S. Air Force photo by Staff Sgt. Jensen Stidham, Public Domain